Nejen ve světě marketingu se dnes velmi často setkáváme s otázkou, jak zaujmout jednotlivé generace. V tomto článku se podíváme na rozdělení generací, tedy na přístup, jenž sdružuje lidi na základě jejich společných rysů do skupin a studuje jejich preference, co se týče jak sociálních sítí. Pochopení toho, jak různé generace uvažují a co je pro ně důležité, se ukazuje být naprosto klíčovým pro vytvoření efektivní marketingové strategie, a hlavně kvůli zacílení reklam na naši službu. Musíme vědět, jak s naší cílovou skupinou komunikovat, jinak totiž hrozí, že ji ani se sebelepším produktem nezaujmeme.
Proč dělíme generace?
Než se podíváme na jednotlivé generace zvlášť, je dobré si říct další důvody, na základě čeho generace rozlišujeme. V úvodu jsme zmínili, že se generace je skupina lidí se společnými rysy, které jsou ovlivněny především dobou, v níž vyrůstaly. Jejich chování, názory i priority mají úzkou spojitost s historickými a sociálními událostmi, jež je formovaly, a také s technologiemi, jež je v životě provázejí.
Pro marketing je následující rozdělení klíčové kvůli tomu, že každá generace má trochu jiné priority a schopnosti konzumovat obsah, tudíž je třeba nabízenou službu prezentovat jinak různým věkovým skupinám. Rozdělení generací je tedy jevem sociologický, který se využívá třeba k tvorbě obsahu či vhodné reklamy a jejímu adekvátnímu zacílení na sociálních sítích.

Boomers neboli Boomeři (1946–1964)
Kdo je Boomer?
Ze statistik vyplývá, že kolem 70 % Boomerů používá Facebook. V podstatě ho objevili v době Covidu, kdy valná část z nich přišla o běžný kontakt s lidmi v důsledku karantény, a tudíž hledali alternativu. Mějme však na paměti, že věkové hranice v rámci generací jsou flexibilní, protože ne každý člověk narozený v tomto období uvažuje jako Boomer. Také o něco mladší člověk se může chovat jako typický Boomer, pro účely marketingu však tyto odchylky nejsou tolik důležité.
Boomeři a pozornost
Hlavní je, že Boomeři na Facebooku nemají problém s delšími sděleními a reagují nejlépe na hodnotný a kvalitní obsah. Přednost pak dávají zaběhnutým značkám a je pro ně těžší si vytvořit vztah k něčemu novému. Dobré je tedy apelovat na tradici a mít formální přístup, který lze využít také v emailech a telefonátech, s nimiž na rozdíl od nejmladších generací nemají problém.
Potřebujete v rámci marketingu cílit na generaci Boomererů, ale nevíte, jak na to? Nebo si nejste jistí, jaká vlastně je vaše cílová skupina? Ozvěte se nám! Poradíme!
Generace X (1965–1980)
Potřeba příběhů
Ačkoliv i tato generace využívá Facebook, jedná o pracovně aktivní lidi, kteří se pohybují často na LinkedInu. Zhruba 54 % příslušníků Generace X je na sociálních sítích pravidelně, a i když jejich pozornost je trošku horší než u Boomerů, stále jsou schopní si poslechnout delší video nebo přečíst text. S tím jde ruku v ruce jejich zájem o příběhy – aby značce uvěřili, potřebují se k ní emočně upnout, a to jde nejlépe v rámci příběhu značky či lidí, kteří s ní už vztah mají.
Sázka na lidskost
Mají tendence si značku oblíbit díky tomu, že ji prezentuje jejich oblíbená známá osobnost nebo expert v daném odvětví. Preferují realistický přístup, tedy nečekají zázraky a chtějí spíše objektivní zhodnocení produktu. Rádi si o firmě něco zjistí sami, třeba na LinkedInu nebo Facebooku. Instagram využívají méně a spíše tíhnou ke komunikaci přes WhatsApp či email, tudíž formální přístup je stále žádoucí, neublíží ale důraz na lidskost a upřímnost.
Mileniálové (1981–1996)
Jaké sítě preferují?
Zde se dostáváme k lidem, kteří se sociálními sítěmi přichází do kontaktu od jejich počátku a dost možná měli účet na každé jedné z nich, která zrovna byla nová. Přes 80 % Mileniálů používá pravidelně sociální sítě, zejména pak Instagram, ale také Youtube, LinkedIn, Facebook a X (Twitter). Vzhledem k tomu, kolik kanálů sledují, je zřejmé, že pozornost této skupiny lidí je limitovaná, a pokud má video delší stopáž, ztrácejí zájem.
Rovnou k věci
Obsah je potřeba pro Mileniály upravit tak, aby byl dynamický, autentický a dával jim pocit, že sledováním/čtením neztrácí čas něčím, co je nezajímá. Jejich prioritou u firem a služeb je transparence, respektive požadují, aby značka byla sociálně odpovědná a shodovala se s hodnotami, které sami Mileniálové mají.
V podstatě jim nevadí, když jim vyskakují reklamy šité na míru, protože to šetří čas, a cení si také přímé komunikaci ze strany firmy. Jsou z pracovního prostředí zvyklí využívat platformy jako Slack, WhatsApp a Messenger k efektivní komunikaci, tudíž nějakým chozením okolo horké kaše u Mileniálů člověk neuspěje.
Generace Z (1997–2012)
Generace Multitaskingu
Tato generace už se sociálními sítěmi vyrůstala, vyzná se na nich, ovšem její pozornost je minimální a nevydrží u jednoho příspěvku ani 10 vteřin. Jsou totiž náchylní k multitaskingu a je potřeba je zaujmout na platformách, které preferují svižný obsah – TikTok, Instagram a dnes už i Youtube (Shorts) a Facebook (Reels). Především je člověk zaujme rychlým a dynamickým videem.
V dnešní době se dají na sociálních sítích využít také různé interaktivní formáty, které Generaci Z baví, a to je součástí správného zaměření právě na tuto skupinu. Generace Z se chce bavit, potřebuje z obsahu získat dopamin, který jí poskytují krátký videa, interaktivní a vizuálně poutavé příspěvky a možnost reagovat okamžitě (lajkovat, komentovat, sdílet). Textem je prakticky nelze zaujmout, pokud není na pozadí obrázek nebo video.
Velmi dobře reagují na značku, kterou doporučí jejich oblíbený tvůrce na Youtube, Intagramu TikToku, na nichž tráví spoustu času. Youtube z Generace Z využívá přes 95 %, Instagram přes 85 % a TikTok asi 63 %.
Zacílení obsahu na Generaci Z může být poměrně obtížné pro člověka, který jejich svět příliš nesleduje. My jsme ale vždy v obraze a rádi pomůže i vysvětlíme, proč je vůbec důležité svou cílovou skupinu znát.
Generace Alfa (2013 – současnost)
Nejmladší generaci zatím najdeme na TikToku a Youtube Kids, přičemž je už nyní jasné, že jejich schopnost se soustředit bude ještě nižší než u Generace Z. Preferují zábavný obsah s krátkou stopáží, přičemž se dá očekávat, že dobře uslyší na gamefikaci a interaktivitu. Zároveň však po vzoru předchozí generace budou mít zájem o značky, které jsou sociálně zodpovědné, inkluzivní a udržitelné.
Rozdělení generací v kostce: Jaké sítě používají a jak je oslovit?
Generace | Sociální sítě | Statistiky | Pozornost | Jak oslovit |
Boomeři (1946–1964) | Facebook, email | Kolem 70 % užívá Facebook. | Dlouhá; preferují hlubší text a videa | Tradiční přístup, důraz na hodnotu a kvalitu |
Generace X (1965–1980) | Facebook, LinkedIn, Instagram | Kolem 54 % užívá nějakou sociální síť pravidelně. | Střední; preferují delší text a videa s praktickým obsahem | Realistický přístup, autentický příběh značky |
Mileniálové (Generace Y, 1981–1996) | Instagram, Twitter, YouTube, LinkedIn | Přes 80 % užívá nějakou sociální síť pravidelně, z toho 90 % má účet na Instagramu. | Krátká; preferují krátká videa a dynamický obsah | Autenticita, transparentnost |
Generace Z (1997–2012) | TikTok, YouTube, Instagram | Kolem 95 % užívá YouTube, 85 % má účet na Instagramu a okolo 65 % používá TikTok. | Velmi krátká; preferují rychlý a dynamický obsah | Krátké a vizuálně atraktivní formáty, autenticita |
Generace Alfa (2013 a později) | TikTok, YouTube Kids | Kolem 40 % mají zkušenosti buď s YouTube Kids nebo TikTokem. | Extrémně krátká; preferují interaktivní a vizuální obsah | Zábavný a interaktivní obsah |
Pro marketing je podstatné rozdělení generací kvůli dobrému zacílení. Dnes bereme v potaz hlavně generace Boomerů, Generaci X, Mileniály a Generaci Z, nicméně cílit samozřejmě lze i na Generaci Alfa, která je tou nejmladší. Co se týče Mileniálů, zde hovoříme o Generaci Y, ovšem tento název se příliš nepoužívá.
U Generace Z se pak můžeme setkat s pojmenováním Generace M podle slova Multitasking kvůli tomu, že dělají spoustu věcí najednou a nevěnují moc pozornosti ani jedné. I tomuto chování se však musíme při tvoření marketingové strategie přizpůsobit, abychom svou cílovou skupinu zaujali. Je to jen na nás, jak moc půjdeme každé generaci vstříc.